Na to, že v květnu byly dva svátky, jsem si moc neodpočinul.
Může za to:
Též si v jednom žurnálu po 3 měsících vzpomněli, že by mohli udělat reproducibility check a replikovat naše výsledky pomocí kódu a dat vloženého na dataverse. Jsem velmi pro zvyšování reproducibility, ale možná by asistenti dělající kontrolu měli mít větší skills, aby si dokázali nakonfigurovat komputační prostředí. Vyměnovat si e-maily o tom, jak vyřešit chybějící/špatně konfigurovaný kompilátor Fortranu (asi?) bych se totiž rád vyhnul.
Článek ale pořád nevyšel. Stejně jako další paper, na jehož revizi jsem se tento měsíc podílel. Ten ale už mají v rukách dobří lidé v Indii, kteří ho dávají do sazby. Zatím tak vyšel jen tenhle.
Bratr vydal a pokřtil knížku. Obálka je sus, ale asi to bude dobré. Nečetl jsem, místo toho jsem si četl současnou polskou prózu. Twardochův román Null o válce na Ukrajině:
Pozywnyj Leoparda jest doskonałym potwierdzeniem zasady, którą pamiętasz jeszcze od dziadka: im bardziej bojowy i groźny pozywnyj, tym większa pizda go nosi, tak jak mówił kiedyś dziadek Petro. Najlepszą robotę zaś odwalają ci, którzy zwykle pseudonimy mają bardzo niepozorne, jakiś Rudyj, Chomjak, Noga, a wszystkie Lamparty, Lwy, Orły, Kozaki, Watażki i tym podobne wychodzą na pizdy właśnie.
Taky jsem byl v Brně (jednou) a na fotbale (dvakrát: Žižkov vs. Chrudim, Bohemians vs. Mechov). Na konci měsíce jsem se odjel do Plzně zevlit ve středověkém oblečení na městské slavnosti, protože středověk jsi ty.