Poprvé jsem napsal rekurzivní funkci.
Další měsíc, další update requal-u.
Z nabízených prací/projektů jsem akceptoval polovinu. Považuju to za úspěch. Též jsem si potvrdil, jaká je moje komparativní výhoda pro evropské výzkumné projekty - jsem poor but sexy. Teda - umim česky.
Statistika recenzního řízení pro leden: 1 desk reject (paper was not competetive enough, whatever that means) => 1 submission. Přijetí jednoho paperu na konferenci EPSA - fingers crossed ať vyzbydou grantové peníze na konferenční poplatek a cestu do Německa, ne jako loni, ehm. Na placení konferencí z vlastního už kašlu. Též jsem spoluodprezentoval work in progress věc na kolokviu České sítě pro analýzu sociálních sítí.
And some personal news: smazal jsem svůj Twitter. “Anger is uniquely good at spreading across the web. The bicycle of the mind have become the de-facto vehicle of frustration."
Caroline Polachek screaming at geese.
Člen oděské kapely janpalach, Volodymyr Antonenko, zemřel na frontě. RIP.
Руки червоні, чорні роти, нездійсненні надії, порожні думки,
Карнавальне вбрання, холодна сталь,
Вже нікому нікого не жаль.
Naomi Klein měla svoji Kundera éru, podobně jako české studentky gymnázií. Kuriózní:
Unbeknownst to her, I had already been trying “Nadia” out on college guys in bars, thanks to Quebec’s famously lax attitude toward underage drinking. With its sexy Eastern European vibe, “Nadia” felt like a name out of one of Milan Kundera’s steamy novels, my teenage favorite. (Naomi Klein: Doppelganger)